Zdroj: Shutterstock
Daňové změny nebudou tak jednoduché, jak ještě před týdnem avizoval premiér Andrej Babiš ve svém videu Čau lidi.
Prakticky stejná koalice, která se od roku 2014 nedokázala shodnout ani na prostém zrušení výpočtu daně ze superhrubé mzdy, se teď pouští do odvážnějších plánů.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové „není pochyb“ o tom, že superhrubá mzda bude zrušena. „Ale do jaké míry se změní zdanění, o tom se musíme pobavit,“ řekla v rozhovoru pro Lidové noviny. Debata začíná rok před volbami.
Schillerová upozorňuje na to, že společně s rušením superhrubé mzdy bude nutné vyřešit, co se stane s dosavadní „solidární přirážkou“. Tu platí lidé s měsíčními výdělky nad čtyřnásobek průměrné mzdy, tedy přibližně nad 140 tisíc korun.
„Pokud rušíme superhrubou mzdu, měli bychom se nějak postavit i k solidární přirážce. Jediná cesta je progresivní zdanění. Nevidím důvod, aby vysokopříjmoví lidé platili 15 procent,“ uvedla ve zmíněném rozhovoru.
Místo Babišem zmiňované 15% sazby z hrubé mzdy zvažuje ministerstvo financí několik sazeb od 15 do 19 procent. Lidé s vyššími příjmy by měli vyšší sazbu, přesto mají ve výsledku odvádět nižší daně než doteď.
I když to Schillerová vysvětlila, v následující diskuzi se hned objevují nepřesnosti. O tom, že by „bohatí měli začít platit vyšší daň“, nebo že „budou platit víc než doteď“.
Než přijde konkrétnější návrh, pojďme se tedy podívat, jak je to teď vlastně s tím progresivním zdaněním, a co by se změnilo.